Čeština je malebná, nicméně i neuvěřitelně těžká! Největší záludnosti vidím u psaní velkých písmen! Není v tom logika - mnohde místní názvy. Zajímavé pojmy - "Chovala se zhůvěřile", K.Gott - Trezor. Úsměvnost - "Nesl skopce kance". Ve větě pak asi Bivoj + 2 úlovky. Hovorově jak - Co nesl a kudy šel? Člověk je = Upřímný - upřímnější - nejupřímnější. Co to je, buď je- nebo není ? U němčiny mne vždy frascinovaly 2 časy minulé - Kak mohou být? Zase dobré jejich skládání pojmů a slov - "Blinddarmentzündung", Zápal, slepého střeva ! ...

Zhůvěřilý je spojení dvou slov: zhovadile důvěřivý.

Když už přišla řeč na ten Trezor, tak dlouho jsem netušil, co je to podortůra a kavice. :-)

To je podobné tomu proč je pro nás zpočátku obtížné porozumět mluvené angličtině - jsme zvyklí pokládat přízvučnou slabiku za počátek slova.

U psané angličtiny mi vadí nedostatek čárek v souvětích. Připadám si jako starý Říman, který louská dopis, protože nevymysleli žádný oddělovník slov.